Černobyl po 20 letech

3. května 2006 v 11:35 | Petricek
Rok 1986 se stále nesl v duchu napjatých vztahů mezi SSSR a Západem. V čele ÚV KSSS už přes rok seděl Michail Gorbačov, ale k perestrojce zbývala ještě dlouhá cesta. Země potřebovala levnou energii a jejím zdrojem mělo být jádro. Od dubna téhož roku svět skloňuje jméno Černobyl.
Komunistickému režimu docházel v 80. letech dech a plánované hospodářství se muselo vypořádat s letitou energetickou krizí. Východiskem měly být jaderné elektrárny.

Už o desetiletí dřív začala v severoukrajinském Černobylu výstavba "nejvyspělejšího jaderného komplexu v SSSR". Postupně byly uvedeny do provozu čtyři reaktory: každý o výkonu 1000 megawatt.
Vše běželo jako na drátkách až do osudné noci z 25. na 26. dubna 1986. Rutinní zkouška ve čtvrtém reaktoru přerostla v katastrofu s nedozírnými následky.
Čerstvý vůdce Sovětského svazu Gorbačov (v čele země stál 13 měsíců) se musel k situaci postavit čelem, ale nezvládl ji. Navzdory úpěnlivým prosbám předních jaderných odborníků zvolil nejhorší možný postup - přísné informační embargo.
Úpornou snahu, s jakou se vedení země snažilo utajit výbuch jaderného reaktoru, dokládá i fakt, že o tom, co přesně se v elektrárně stalo, nevěděli ani hasiči, kteří několik hodin bojovali s požárem přímo v epicentru.
Svět zaznamenal první náznaky tragédie po několika desítkách hodin. Švédští vědci tehdy čistě náhodou přišli na zvýšenou radiaci. Začali pátrat a zjistili, že zdroj je "někde v Sovětském svazu". Tamní vláda ihned kontaktovala sovětské úřady.
Nejvyšší sovět navzdory dotazu neustále tvrdošíjně opakoval, že se nic nestalo a jde o běžnou drobnou havárii, jakých se ve světě staly desítky. Plný rozsah katastrofy Rusové připustili až po třech dnech.
Pozdější studie ukázaly, že v té době už radioaktivní spad zasáhl velkou část Evropy. V první vlně bylo nejpostiženější Bělorusko, dále Baltské moře, Švédsko, Finsko, Rusko a Ukrajina.
Ve druhé vlně ho vítr zavál do Polska, Československa, Rakouska, Německa, Švýcarska, Francie, zemí Beneluxu a Dánska. Třetí vlna spadla na Rumunsko, Bulharsko a bývalou Jugoslávii. Následující dny se nebezpečný mrak dostal dokonce nad Aljašku a sever Kanady.
Ačkoli od černobylské tragédie uplynulo dvacet let, stále neutichají dohady, jaké škody exploze způsobila. Jasné je pouze to, že na starém kontinentu bylo radioaktivním spadem kontaminováno přes 200 tisíc kilometrů čtverečních půdy, z toho asi 150 tisíc km2 v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.

Podobné dohady panují i kolem zdravotních následků. Jen odhady počtů úmrtí kvůli Černobylu se liší o desítky tisíc.

zdroj: www.idnes.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 martin martin | 3. května 2006 v 13:36 | Reagovat

tyjo, SSSR vyvíjí jadernou elektrárnu, má na to svý odborníky a když se něco podělá, tak se nechce slyšet, co s tim(neznajíc riziko následků). Co je to ve vedení za koně ?

2 Vašek Vašek | 3. května 2006 v 14:55 | Reagovat

no, Martine, bohužel tohle nebylo jen v komunistických zemích - například při zkouškách atomové bomby zařvalo v USA na následky nepoměrně více lidí než v Černobylu!!!

3 martin martin | 4. května 2006 v 14:38 | Reagovat

tutlat následky svých chyb je přinejmenším nečestné, přijde-li při nich někdo o život, pak je to průser.

4 Olka Olka | E-mail | Web | 7. května 2006 v 22:02 | Reagovat

Cześć :) Masz fajny blog. Prawie nic nie rozumiem, ale to mały szczegół. Można się wiele domyślić. Zapraszam na mój blog. Olka:*

5 pavliCZECH pavliCZECH | 8. května 2006 v 18:39 | Reagovat

zdravíme naše sousedy z Polska..:-))))

6 lukaspors lukaspors | E-mail | 15. června 2007 v 14:24 | Reagovat

no co rusové jsou kreténi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama